Lenka Kočí

 

Bydlím v Praze, a mému tělu a duši to nedělá moc dobře. V dětství jsem žila na zahradách a dvorech babiček, v sadech dědečků, a to mi dělalo dobře. Hledám tedy znovu cestu do zahrady, do přírody. 

Kolem mě v Praze žije hodně lidí, ale nežijeme spolu. Nesdílíme naše životy, netvoříme nic společně. Mé duši něco hodně chybí. Už mnoho let tedy hledám také cestu ke společenství, k spolupráci, k sdílení, k společnému tvoření. Viděla a zažila jsem na té cestě mnohé úspěchy i bolestné neúspěchy a věřím stále více, že je možné bydlet, žít, spolupracovat a spolutvořit v souladu s přírodou, s lidmi, se sebou, s rodinou a dát to nejvhodnější prostředí k vývoji také dětem. 

Pro mě je důležité čelit ve společných projektech vědomou vnitřní prací obvyklé ztrátě úvodního nadšení, následnému vyhoření a neřešitelným konfliktům ve skupinách. Jako psycholožka jsem vybavena zkušenostmi se skupinami, s individuální psychoterapií, průvodcováním procesu Vytváření společenství - Community Building podle Scotta M. Pecka, využívám poradní kruhy a procesorientovanou práci. Mám ráda to, co umožňuje uvolnit prostor v lidech a mezi lidmi tak, aby mohla promlouvat individuální duše i společný duch. A také příroda a Země, když se jí v Tanci se Zemí ptáme, co na naše záměry ona. 

Spolutvorbu zažívám již často. A znám ten okamžik, kdy moje znalosti, kompetence a dovednosti končí a naváže někdo jiný, kdo má v tu chvíli to nejvíce potřebné v rukávu. To mě naplňuje úžasem nad dokonalostí světa a sdílenou vyživující radostí. Proto Protkání sítě. Chci zažít a rozšířit prostor pro spolutvorbu v tématech bydlení – příroda – lidé. Tak, aby vznikly dlouhodobě vzkvétající oázy lidí, žijících v přirozenosti, v souladu s přírodou a s lidmi mezi sebou. Aby byly propojené mezi sebou a aby jednou přestaly být oázami a staly se běžnou součástí světa.

​

Lenka Kočí, l.koci@post.cz